Vtipy
Vtipy
"Pane, jsem rád, že vás poznávám!" - "Ale já vás neznám!" - "Ale já poznávám ten kabát, co mi před týdnem ukradli v hospodě!"
"Když jsem byl malý, přál jsem si být někým, koho by se všichni báli. A to se mi splnilo." Říká zubař.
"Našel jsem zlatý prsten." - "Opravdu? Doufám, že jsi ho odevzdal!" - "Ani nápad! Je na něm vyryto: NAVŽDY TVÚJ!"
"Kam se dostaneme, jestliže vrazíme nůž mezi druhé a třetí žebro?" ptá se examinátor na lékařské fakultě. "Do vězení!"
Vždy si půjčuj peníze od pesimisty, ten nebude čekat, že mu je vrátíš!
Přijde rodina s Pepíčkem k babičce na oběd, všichni jsou rozsazeni kolem stolu, babička servíruje jídlo a Pepíček dostane svůj talíř a okamžitě začne jíst. "No to snad nemyslíš vážně," rozzlobí se na něj matka. "Jak si to představuješ? Začít jíst bez modlitby?!" Pepíček mávne rukou a řekne: "Já se modlit nepotřebuju." - "No to bych se na to podívala, že nepotřebuješ," ječí matka. "Vždyť když jsme doma, tak se před jídlem také vždy modlíme." - "To je pravda, ale tady vařila babička, tady se nemusíme modlit!"
Žena a koktavý muž se stěhují do jedenáctého patra paneláku. Jdou po schodech nahoru, když vtom on říká:"Ty ku-.." Ona: "Nenadávej mi." Za chvíli zase on: "Ty ku-.." Ona: "Nenadávej mi." Dojdou nahoru když se on konečně vymáčkne: "Ty kufry jsme nechali dole!"
"Pane, jsem rád, že vás poznávám!" - "Ale já vás neznám!" - "Ale já poznávám ten kabát, co mi před týdnem ukradli v hospodě!"
"Když jsem byl malý, přál jsem si být někým, koho by se všichni báli. A to se mi splnilo." Říká zubař.
"Našel jsem zlatý prsten." - "Opravdu? Doufám, že jsi ho odevzdal!" - "Ani nápad! Je na něm vyryto: NAVŽDY TVÚJ!"
"Kam se dostaneme, jestliže vrazíme nůž mezi druhé a třetí žebro?" ptá se examinátor na lékařské fakultě. "Do vězení!"
Vždy si půjčuj peníze od pesimisty, ten nebude čekat, že mu je vrátíš!
Přijde rodina s Pepíčkem k babičce na oběd, všichni jsou rozsazeni kolem stolu, babička servíruje jídlo a Pepíček dostane svůj talíř a okamžitě začne jíst. "No to snad nemyslíš vážně," rozzlobí se na něj matka. "Jak si to představuješ? Začít jíst bez modlitby?!" Pepíček mávne rukou a řekne: "Já se modlit nepotřebuju." - "No to bych se na to podívala, že nepotřebuješ," ječí matka. "Vždyť když jsme doma, tak se před jídlem také vždy modlíme." - "To je pravda, ale tady vařila babička, tady se nemusíme modlit!"
Žena a koktavý muž se stěhují do jedenáctého patra paneláku. Jdou po schodech nahoru, když vtom on říká:"Ty ku-.." Ona: "Nenadávej mi." Za chvíli zase on: "Ty ku-.." Ona: "Nenadávej mi." Dojdou nahoru když se on konečně vymáčkne: "Ty kufry jsme nechali dole!"