Ostrava
Ostrava
Ostrava (polsky Ostrawa) je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy
na severovýchodě České republiky,
poblíž hranice s Polskem.
Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry,
Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do mírně teplé
klimatické oblasti, která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Město o rozloze 214 km²
tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 317 tisíc obyvatel.
Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka.
Vezmeme-li však v úvahu fakt, že velká ostravská aglomerace či konurbativní
rozšířená správa regionu Ostravska má 796 000 obyvatel, vychází nám, že po
velké pražské aglomeraci je tato druhou největší v České republice. Hustota
zalidnění je 1443 obyvatel na km². Délka místních komunikací činí
Historie
Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes
Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici
v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji
města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadá. V
roce 1763
bylo ve slezské
části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí,
což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel
panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě
nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Stávají se
jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města. jehož výsledkem je, že v druhé
polovině 20. století je Ostrava známa též jako Ocelové srdce republiky.
Po rozsáhlém kolapsu hutního a
chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od
30.6.1994 netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí
se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a
další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky
a Beskydy.
Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních
přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná
se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K
přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly
(původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.